Kontakt

Umístění

Ordinační doba

Pracoviště

Rychlý kontakt (ústředna) 597 371 111

Informace pro lékaře

Prohlídka těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení

Doporučený postup lékaře při prohlídce zemřelého je uveden v příloze. Na tomto místě je však nutné konstatovat, že přivolaný lékař je povinen zemřelého zodpovědně prohlédnout, nesmí se spokojit s povrchním konstatováním diagnózy a odjet. Každé úmrtí v sobě skrývá i problematiku forenzní, kromě problematiky zdravotní, a ta musí být prohlížejícím lékařem také brána v úvahu. Navíc je potřebné zdůraznit, že autolýza není důvodem k odbytí prohlídky zemřelého.

Po provedené zevní prohlídce musí lékař stanovit příčinu smrti. V Listu o prohlídce mrtvého vyplní kolonku č.19 příčina smrti. Totožnost zemřelé osoby musí být vždy známa, musí být uvedeno jméno a příjmení, datum narození a rodné číslo. U osob bez zjištěné totožnosti se uvádí muž či žena a přibližné stáří. Dále je nutno vyplnit trvalé bydliště zemřelého, stanovit dobu a příčinu smrti dle klinického pohledu a uvést alfanumerické kódy podle MKN – 10. V kolonce 24 pak uvede návrh prohlížejícího lékaře. V případě, že nebude mrtvé tělo podrobeno pitvě, uvede se pohřeb žehem nebo pohřeb v zákonné lhůtě. Pokud lékař provedení zdravotní pitvy nařídí, musí vedle Listu o prohlídce mrtvého vyplnit i Průvodní list k pitvě. Nařízení pitvy je doplněno větou v kolonce 24 návrh prohlížejícího lékaře. Zde se uvádí pitva v ÚSL, zdravotní pitva. Pokud není pitva nařízena, pak převoz zajišťují příbuzní zemřelého. Převoz těla ke zdravotní pitvě je hrazen zdravotní pojišťovnou. Pokud je v případě přirozené smrti určena příčina smrti, je v kompetenci prohlížejícího lékaře rozhodnout o provedení zdravotní pitvy nebo rozhodnout o pohřbení dle občanských zvyklostí. Nelze-li bezprostřední příčinu smrti určit, musí se zdravotní pitva provést vždy a to bezvýhradně na ÚSL.

Vznikne-li během prohlídky zemřelého podezření nebo zjistí-li se, že ke smrti došlo trestným činem nebo sebevraždou, je lékař povinen úmrtí oznámit neodkladně Policii ČR. Tato povinnost vyplývá z vyhl. MZ č.19/88 Sb. a je dána skutečností, že pouze lékař může úředně konstatovat smrt člověka. V případě oznámení trestného činu musí Policie ČR zahájit vyšetřování.

  • děti do 15ti let věkuženy v souvislosti s těhotenstvím, potratem, šestinedělí
  • u osob s kardiostimulátory a radioaktivními zářiči
  • při náhlých úmrtích, jestliže se nepodařilo zjistit příčinu úmrtí
  • u osob zemřelých násilným úmrtím včetně sebevražd
  • u průmyslových otrav nebo úrazů
  • u osob zemřelých ve vazbě nebo ve výkonu trestu

 

Oznámení úmrtí Policii ČR

  • každá smrt násilná včetně sebevražd
  • úrazy, intoxikace
  • není-li známa totožnost zemřelého
  • úmrtí v dopravních prostředcích
  • úmrtí cizince
  • úmrtí dětí a mladých osob
  • úmrtí na frekventovaném místě
  • úmrtí osamělé osoby

Provedení pitvy při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotnických služeb.

Vysloví-li pozůstalí či někdo ze zdravotníků podezření, že k úmrtí došlo v důsledku pochybení při poskytování zdravotní péče, pak je vhodné nejdříve telefonicky kontaktovat vedení ÚSL. Poté je třeba vypsat list o prohlídce mrtvého a průvodní list k pitvě. Tyto případy musí být dle platné legislativy pitvány na ÚSL. Vhodná je účast ošetřujících či operujících lékařů u pitvy.