Úsek tělovýchovného lékařství
Nordic Walking (Severská chůze)
Od šedesátých let minulého století, kdy se podařilo jednoznačně prokázat ochranný vliv vytrvalostních tělesných cvičení a pohybových aktivit na zdravotní stav, byly opakovaně analyzovány jednotlivé druhy těchto aktivit. Výhodou běhu je vysoký energetický výdej v krátkém časovém období – nevýhodou je vyšší riziko poškození kardiovaskulárního aparátu i riziko zranění; nevýhodou je i fakt, že po několika běžeckých trénincích mnoho jedinců v tréninku nepokračuje – pro potíže s lokomočním aparátem či únavu ať již psychickou či tělesnou. Další variantou pak byl pomalý běh (jogging) či rychlá chůze (fittness walking). Zvláště rychlá chůze je preferována u osob dosud netrénovaných, starších či osob s různými odchylkami zdravotního stavu – nevýhodou chůze je relativně nižší energetický výdej. Vyšší energetický výdej má kladný vliv na snížení úmrtnosti, snížení tělesné hmotnosti, pokles hladiny krevních tuků, krevního tlaku, pokles hladiny krevní glukózy i funkci srdce – tyto jmenované účinky jsou ale u klasické chůze vyjádřeny méně než u běhu, kde jsou intenzivněji zapojeny větší svalové skupiny. Při hledání pohybové aktivity, která by zachovala výhody klasické chůze a přitom se zvýšil celkový energetický výdej a tím i ochranný vliv na zdraví byla s velmi dobrým výsledkem analyzována tzv. severská chůze (nordic walking).
Vznik této pohybové aktivity (sportovní discipliny) je zajímavý. V roce 1988 měl být v Helsinkách uspořádán závod v běžeckém lyžování, ale v určený den byl nedostatek sněhu. Takže účastníci vyrazili na trať závodu pěšky, ale s běžeckými holemi a tak ve smyslu českého úsloví: „Nouze naučila Dalibora housti“ byly ve Finsku položeny základnové masové pohybové aktivity. V roce 1997 byly vyvinuty speciální hole pro severskou chůzi v roce 1998 se již 200 000 Finů pravidelně podílelo na aktivitách spojených se severskou chůzí.
V současné době jsou různé formy využití severské chůze (turistické, redukce hmotnosti, prevence ischemické choroby srdeční, závodní formy atd.) záležitostí mnoha milionů na celém světě.
Speciální hole pro severskou chůzi jsou vyráběny z ;pevných pružných materiálů, které tlumí nárazy hole o zem, hole mají speciální úchyt, který lze individuálně nastavit. Hůl je ukončena hrotem, který lze při chůzi na tvrdém podkladu (beton, asfalt) překrýt ochrannou gumovou botičkou. Délka holí by měla činit asi 0,68 krát tělesná výška.
Základní technika severské chůze na jedné straně není příliš obtížná, ale pro maximální zdravotní efekt severské chůze je nezbytné, aby základní instruktáž byla prováděna kvalifikovaným specialistou (je to obdoba základního lyžařského výcviku) – z hlediska zdravotní efektivity severské chůze je tato instruktáž nezbytná. Je nutno zdůraznit, že např. jiná je technika při chůzi s kopce a jiná při chůzi do kopce atd. atd.
Fyziologický účinek severské chůze: Na rozdíl od „ klasické“ chůze jsou ve zvýšené míře zapojeny ramenního pletence, velkého prsní svaly a sval horní části zad. Zapojení těchto svalových skupin působí pozitivně na snížení napětí i bolestivosti v oblasti krční páteře. Současně při správné technice severské chůze se část zatížení z oblasti velkých kloubů dolních končetin přenáší na horní končetiny. Proto je možno použít severské chůze při rehabilitaci mnohých chorob pohybového systému včetně poúrazových stavů.
Rizikem severské chůze může být při nesprávné technice chůze možnost přetížení ramenního pletence, krční páteře (anebo i úseku hrudních a bederních), ale i přetížení kolenních kloubů. Znovu zde zdůrazňujeme nezbytnost počáteční instruktáže vedené zkušeným instruktorem
Mnohé vědecké práce z posledního období, které se zabývaly fyziologickou analýzou severské chůze prokázaly jednoznačně zvýšený energetický výdej pozitivní vliv na kyslíkovou spotřebu aniž dochází ke zvýšení subjektivně vnímaného úsilí intenzity zátěže. Při pravidelně prováděné severské chůzi se podařilo zvýšit kvalitu života pacientů s uzávěry cév dolních končetin i Parkinsonovou chorobou.
Závěrem lze shrnout, že správně technicky prováděná severská chůze významným způsobem zvyšuje účinnost tréninku – tedy vlastně šetří čas při současném zvýšení energetického výdeje (tj. zvyšuje množství rozpuštěných tuků i zvyšuje účinnost prevence kornatění tepen.)
Jako podkladů k této kapitole bylo využito údajů z článku:
Stejskal P, Vystrčil M.: Severská chůze a její využití v tělovýchovném lékařství. Med.Sport.Boh Slov 2005;14(4):158-165
Autor: MUDr. Martin Rydlo, Ph.D.


