Kvalita spánku úzce souvisí s rizikem kardiovaskulárních chorob

14.10.2009

Ostrava, 14. října 2009

Ve dnech 15. až 17. 10. 2009 v Ostravě proběhne XI. Český a VI. Česko-slovenský sjezd spánkové medicíny. Z pověření České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu jej pořádá Fakultní nemocnice Ostrava, jejíž Centrum pro poruchy spánku a bdění je akreditovaným pracovištěm zmíněné odborné společnosti a diagnostikou, analýzou a léčbou uvedených potíží se dlouhodobě a intenzivně zabývá. Spánková laboratoř FNO odpovídá současným trendům spánkové medicíny a ve spolupráci s Klinikou tuberkulózy a respiračních nemocí FNO, Otorinolaryngologickou klinikou FNO, Psychiatrickým oddělením FNO a dalšími pracovišti FNO vyšetřuje dospělé i dětské pacienty.

Hlavními tématy říjnového sjezdu je souvislost mezi poruchami spánku a kardiovaskulárními onemocněními. Spánek totiž ovlivňuje kardiovaskulární soustavu hned několika způsoby a v patofyziologii kardiovaskulárních chorob tak hraje významnou roli. Vždyť například při probuzení dochází k zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence (infarkt myokardu má nejvyšší incidenci právě v časných ranních hodinách v období probouzení).

Potíže se spánkem a kardiovaskulární choroby se společně vyskytují poměrně často. Zlepšení kvality spánku mnohdy vede ke zlepšení kvality života i prognózy pacientů se srdečně-cévními chorobami, naopak spánková deprivace jakéhokoli původu zvyšuje kardiovaskulární riziko. Nejvýznamnější poruchou spánku, která má vazbu na srdečně-cévní onemocnění, je spánková apnoe (dělí se na centrální spánkovou apnoe - vzácný typ, obstrukční - nejčastější a komplexní - méně častý typ). Jde o onemocnění, které je charakterizováno dýchacími pauzami a doprovázeno poruchou spánku. Například hlavním faktorem obstrukční spánkové apnoe u dospělých bývá obezita.

Přestože chrápání a apnoe jsou často bagatelizovány, odborníci upozorňují, že poruchy dýchání ve spánku mohou být jak příčinou kardiovaskulárních chorob, tak jejich důsledkem. Například statistika potvrzuje, že obstrukční spánková apnoe bývá příčinou zvýšeného rizika hypertenze, cévní mozkové příhody, ICHS a srdečního selhání. Centrální spánková apnoe bývá důsledkem kardiovaskulárního onemocnění - u pacientů s městnavou srdeční slabostí je považována za známku progrese choroby a zvýšeného rizika úmrtí. Centrální spánkové apnoe bývá prokázána u 30 až 50 % těchto pacientů. Riziko hypertenze u pacientů se spánkovou apnoe těžkého stupně je asi 1,37krát zvýšeno. Riziko ischemické choroby srdeční je u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe zvýšeno asi 1,27x. Spánková apnoe byla pozorována u 11 až 37 % pacientů s městnavou srdeční slabostí a odhaduje se 2,37krát vyšší riziko městnavé srdeční slabosti u pacientů se spánkovou apnoe. Poruchy dýchání ve spánku vedou také k srdeční arytmii. Pacienti s neléčenou spánkovou apnoe mají významně vyšší riziko recidivy fibrilace síní. Také u 32 až 80 % pacientů po cévní mozkové příhodě je spánková apnoe velmi často zjišťována a riziko cévní mozkové příhody je u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe podstatně zvýšeno (míra rizika závisí na intenzitě spánkové apnoe).

Problematika souvislosti mezi poruchami spánku a kardiovaskulárními potížemi představuje rozsáhlý multioborový problém, který vyžaduje pozornost odborníků jak v oblasti léčby, tak výzkumu. Proto se tímto tématem bude zabývat i XI. Český a VI. Česko-slovenský sjezd spánkové medicíny.